Klíšťová meningoencefalitida (KME)

Původcem onemocnění je virus klíšťové encefalitidy (virus patří mezi flaviviry). Člověk může být nakažen sáním klíštěte v jakémkoli stadiu vývoje, ale například i požitím nepasterovaného – tedy čerstvě nadojeného mléka od nakaženého dobytka (kozy, ovce, krávy). Ohniska klíšťové meningoencefalitidy jsou spojena s rekreačními aktivitami, které nahrávají přisátí klíšťat. Ať už jde o houbaření, jogging, jízdu na kole, nebo procházky. Například údolí říčky s loukou a houštinami na kraji lesa. Na mnoha místech však ohniska zasahují až na okraj měst, do zahrad a parků. Přenašečem u nás je klíště obecné Ixodes ricinus. Mezilidsky se virus nepřenáší. Problém mívají cizinci, kteří po příjezdu do ČR o riziku většinou nevědí a nejsou očkováni. KME je tak pravděpodobně exportována do zemí, kde se přirozeně nevyskytuje.

Inkubační doba
Okamžikem vstupu viru do lidského organismu začíná inkubační doba onemocnění. Toto období bez obtíží trvá asi 7 až 14 dnů, může to být však i měsíc. První fáze klíšťové encefalitidy je popisován zřídka. Pacient je většinou vyšetřen s chřipkovými příznaky (teplota, bolest hlavy). Druhá fáze klíšťové encefalitidy je ale již charakterizována postižením centrální nervové soustavy a projevuje se jako meningitida, těžší encefalitida a nejzávažnější encefalomyelitida, vzácněji bývá popisována i radikulitida, tedy zánět míšních kořenů. S narůstajícím věkem pacientů stoupá počet encefalitid a encefalomyelitid. Častější jsou poruchy vědomí, obrny, nutnost léčby na jednotce intenzivní péče, použití umělé plicní ventilace a také úmrtí.

Jak na prevenci
Pro léčbu KME neexistuje specifické virostatikum. První fáze onemocnění je dobře zvládána podáním antipyretik a analgetik. Meningitický průběh onemocnění vyžaduje základní symptomatickou léčbu, po jejímž podání příznaky spontánně ustoupí a následuje delší rekonvalescence. 

Součástí prevence je očkování. Existují dva typy vakcín, obě jsou silně imunogenní a vyvolávají produkci neutralizujících protilátek. Očkování se podává ve třech dávkách a je vhodné s ním začít na podzim či v zimě, aby po podání 2. dávky během jara byla již ochranná imunita rozvinutá. Další přeočkování bylo mnoho let doporučováno každé 3 roky. Nejnovější výsledky sérologických studií ale ukazují, že imunita přetrvává déle, a to zejména u dětí a mladých jedinců. Lékaři proto nyní doporučují základní očkování třemi dávkami vakcíny, další přeočkování po 3 letech a u mladších lidí pak přeočkování každých 5 let.

Lymeská borelióza

Je nejčastější infekce přenášená infikovanými klíšťaty rodu Ixodes, způsobuje ji bakterie komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší klíště ve všech svých vývojových stádiích. Ani tato nemoc nemůže být přenesena mezi lidmi navzájem. Lze se ale infikovat také tělním obsahem klíštěte, kterým si člověk potřísní kůži (např. rozmáčknutím klíštěte mezi prsty). Onemocnění může přenášet více než 200 druhů savců, plazů a ptáků (zejména hlodavci, veverka, psi, kočky, ovce, kozy, srnci, divoká prasata a skot). Člověk je pouze náhodným hostitelem. Borelie byly prokázány i u jiných druhů hmyzu, který ale na člověka nemoc zřejmě nepřenáší. Odborníci totiž předpokládají, že v jiném hmyzu se bakterii borelie nedaří a přežívá zde pouze krátce. 

Projevy a léčba borelie

Klíště přenese bakterie do těla hostitele během sání krve, a to po 36–48 hodinách od přisátí. Po rozmnožení v kůži jsou bakterie krví a lymfou transportovány do dalších orgánů. Borelióza je celosystémové onemocnění, které postihuje kůži, klouby a dalších tkáně, nervy, srdce a oko. 

V časném stadiu nemoci se během 14 dní až jednoho měsíce v místě přisátí klíštěte objeví červená, uprostřed bledší, skvrna (erythema migrans). Poměrně vzácnějším znakem, a to zejména u dětí, je boreliový lymfocytom. Jde o zduření temně červené až fialové barvy s hladkým lesklým povrchem velikosti od několika milimetrů do 5 cm. Objevuje se několik týdnů po infekci, nejčastěji na boltci ucha, ale i na špičce nosu, dvorci prsní bradavky nebo na šourku. Dalšími příznaky je únava, pálení pokožky, po jednom až třech měsících od infikace také neurologické obtíže (tiky, škubání ve svalech, parestézie, závratě, nepravidelný srdeční rytmus), bolesti zad – hlavně krční páteře, mezi lopatkami či bolesti svalů a kloubů, neustále se opakující záněty mohou vyvolat autoimunitní reakci, např. artritidu. Pozdní stadium se projevuje degenerací podkoží, a to nejdříve za jeden rok či po několika letech od infekce. 

Lymeská borelióza se stanovuje laboratorním testem, který má smysl provádět cca 4 týdny po přisátí klíštěte. Onemocnění se léčí betalaktamovými antibiotiky (amoxicilinem), u dětí starších 8 let pak tetracyklinem. 

Správné odstranění klíštěte

Pokud jste skutečně objevili klíště a je to možné, použijte rukavice, dezinfekční roztok a pinzetu. V případě nouze (v přírodě) je možné klíště odstranit jen vytáčením prstem bez jakýchkoli pomůcek. Odstranění klíštěte bychom neměli zbytečně odkládat, protože s dobou přisátí se také zvyšuje riziko nákazy. A jak na to? Pomocí pinzety nebo kleštiček kývejte klíštětem opatrně ze strany na stranu. Po chvíli se klíště uvolní. Po vyjmutí klíštěte místo opět dezinfikujte.