Klíšťová encefalitida patří k nejnebezpečnějším onemocněním mozku v regionu Evropy. Nemoc se přenáší klíštětem (to přenáší i další nebezpečné onemocnění – lymeskou boreliózu).

Česká republika je zemí s vysokým rizikem přenosu klíšťové encefalitidy z klíštěte na člověka. Procento infikovaných klíšťat se v České republice pohybuje v rozmezí 2–7 %. Po přisátí může dojít k přenosu viru již během několika hodin, odstranění klíštěte po delší procházce již tedy nemusí nakažení zabránit.

Letošní počty nakažených jsou stále asi o 25 % vyšší než minulý rok. Od ledna do června letošního roku onemocnělo v České republice celkem 158 lidí, v červenci to bylo již celkem 366 lidí (podle registru ISIN (Informačního systému infekčních nemocí, SZÚ)).

Průběh a příznaky onemocnění

Onemocnění klíšťovou encefalitidou postihuje mozkové blány a mozek. Může proběhnout relativně lehce, dokonce i bez zjevných příznaků, až po život ohrožující stavy, výjimečně
i úmrtí. První příznaky infekce se objevují za jeden až dva týdny po nákaze, délka inkubační doby ale může být až dva týdny. Onemocnění často probíhá dvoufázově.

• V první fázi podobné chřipce se objeví příznaky jako únava, bolesti hlavy, zvýšená teplota, nevolnost, bolesti kloubů a svalů. Po několika dnech obtíže zmizí a u části nemocných může dojít k uzdravení.
• Druhá fáze onemocnění probíhá již s vážnějším vývojem a může se objevit následně do dvou týdnů. Poté trvá asi dva až tři týdny. Nemocní mají silné bolesti hlavy, strnutí šíje, horečku, nevolnost a zvracení, poruchy spánku či paměti, světloplachost. Onemocnění může asi u čtvrtiny pacientů zanechat trvalé následky – ochrnutí, poruchy rovnováhy, soustředění, spánku nebo deprese.

Diagnostika onemocnění

Po inkubační době jednoho až dvou týdnů lze onemocnění prokázat přítomností virové RNA v krvi pacienta. Onemocnění je ale většinou považováno za běžnou virózu, proto laboratorní vyšetření tak není časté. V druhé fázi onemocnění jsou již klinické příznaky onemocnění zřejmé. V krvi nemocných lze prokázat výskyt specifických protilátek třídy IgM a poté IgG proti klíšťové encefalitidě, kterými se tělo nemoci brání. Protilátky třídy IgG poté dlouhodobě přetrvávají a chrání proti onemocnění.

Prevence

Nejúčinnější formou prevence proti onemocnění klíšťovou encefalitidou je očkování. Proočkovanost české populace, i když zvolna roste, je bohužel stále nízká – asi 29 %. Po očkování si tělo vytváří ochranné protilátky třídy IgG, které dlouhodobě přetrvávají. Základní očkování se podává ve třech dávkách. Průměrně lze předpokládat po očkování u osob do 60 let věku ochranu před infekcí asi 5 let, u starších asi 3 roky. 

Článek vznikl ve spolupráci s MUDr. Petrem Podroužkem, CSc., odborným ředitelem EUC Laboratoří.