Děti si své hodnoty vytvářejí i podle okolí, ve kterém vyrůstají. Ve školním i předškolním kolektivu, kdy se setkávají s vrstevníky z různých sociálních skupin poprvé, pro ně proto může být velmi obtížné posoudit, co je „obvyklé“ nebo „normální“. I u těch nejmenších tak mohou vzniknout mylné představy o tom, co je z hlediska peněz správné. V praxi se to může projevit třeba přehnanou potřebou po materiálních statcích – drahém oblečení, hračkách či elektronice.

V takovém případě je podle odborníků vždy důležité dítě vyslechnout a pochopit, co jej k takovému chování motivuje. „Doporučila bych s dítětem probrat jeho názory a přání, které vedou k touze například po telefonu či značkovém oblečení. Klíčové je však s dětmi mluvit i o nepříjemných pocitech,“ vysvětluje Mgr. Kateřina Halfarová, LL.M., psycholožka z Canadian Medical.

Jaký dopad má nedostatek financí na vývoj dítěte?

Od raného věku se dítě učí hospodařit s penězi, což ovlivňuje jeho dospívání i další životní etapy. Pokud je v rodině nedostatek peněz, vnímají to rodiče i děti přirozeně negativně – a to především tehdy, pokud jim přímo narušuje denní rutinu. Dlouhodobý nedostatek je frustrující, vede ke zhoršení vztahů v rodině a může být dokonce příčinou zdravotních potíží. Proto by se rodiče podle psycholožky měli navzdory složité situaci snažit vytvořit dítěti doma pocit klidu a bezpečí.

„Lidé si své priority, cíle, přání a potřeby musí nastavit tak, aby byly dlouhodobě spokojeni s tím, co mají a mít mohou,“ říká psycholožka, a dodává, že špatné vzpomínky spojené s materiálním nedostatkem a dlouhodobým neuspokojením základních potřeb si děti mohou nést po celý život. Naplno se projeví třeba až v dospělosti při hledání práce nebo v partnerském životě. Problémům lze efektivně předcházet i tím, že rodiče vyhledají pomoc odborníka.

Nastavení kapesného

Individuální přístup a sociální zázemí hrají pochopitelně roli i při nastavení kapesného. Klíčová přitom není jen samotná jeho výše, ale i to, za co děti peníze utrácejí. Jednou z hlavních funkcí, které by kapesné mělo plnit, je naučit děti správnému zacházení s penězi. „V tomto ohledu platí, že méně je mnohdy více. Pokud mají děti k dispozici pouze omezené množství peněz, rychleji se naučí rozhodovat, za co se utrácet vyplatí, a za co ne. To je vede k samostatnosti a odpovědnosti. Zároveň je učí základní finanční gramotnosti, hospodaření s penězi i spoření,“ doplňuje Mgr. Kateřina Halfarová, LL.M., a na závěr rodičům doporučuje, aby nesrovnávali výši kapesného svého dítěte s kapesným dětí v jiných rodinách, a spíše s dětmi mluvili o nastavených prioritách a přání včetně rozvoje kritického myšlení a plánování do budoucnosti. Srovnávání obecně může být zdrojem mnohých nepříjemných pocitů – to totiž často bývá příčinou pocitů méněcennosti či vyčlenění z kolektivu.

Mgr. Kateřina Halfarová, LL.M., psycholožka z Canadian Medical