Průjem u dětí – nejčastější infekce | Canadian Medical

Průjem u dětí – nejčastější infekce

Článek

15. 07. 2019

Akutní průjmy patří u dětí stále k nejčastějším infekčním onemocněním, která způsobují především viry, méně často bakterie.

Přenáší se nejčastěji orálně-fekální cestou, tedy částečky stolice proniknou do organismu spolu s takto kontaminovanými potravinami, vodou, ledem, možný je i přenos mezi osobami, např. podáním ruky.

Odkud se berou?
Virovou gastroenteritidou způsobenou rotaviry se lze nakazit i prostřednictvím aerosolu např. při zvracení. U bakteriálních střevních infekcí se až na výjimky jedná o zoonózy (infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty a lidmi), a proto je pro lékaře důležitá i informace o kontaktu se zvířaty. Děti se mohou snadno nakazit od domácích mazlíčků – u štěňat do půl roku věku se vyskytují kampylobakteriózy, u koťat a štěňat se mohou vyskytovat i yersinie. U kampylobakterióz jsou nejčastějším prostředníkem kuřata, u nichž nevyvolávají onemocnění. Za kampylobakterovou infekcí stojí v naprosté většině případů nedostatečná hygiena při zpracování syrové drůbeže, takže jí lze onemocnět i po konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaného drůbežího masa (hlavně při grilování). Salmonely se tradičně přenášejí především vejci a výrobky z nich, ale také nedostatečně tepelně zpracovaným masem.

Kdy je můžeme čekat?
Inkubační doba se u střevních infekcí pohybuje v řádu několika hodin až dnů. Nejčastějšími projevy u dětí je akutní gastroenteritida se zvracením, bolestmi břicha a řídkými stolicemi bez příměsí. Nejčastější rotavirová gastroenteritida začíná obvykle horečkou (38–40°C) a zvracením, pak se objeví řídké vodnaté stolice, kterých mohou být až desítky. Typickým příznakem je i bolestivé břicho. U norovirů dominuje především zvracení a bolesti břicha, vysoká horečka nebývá.

Tekutiny pomáhají
Lékaři u těchto onemocnění zdůrazňují hlavně zajištění dostatku tekutin (rehydrataci), protože jednou z komplikací akutních průjmů u dětí je dehydratace, kterou jsou ohroženi zejména kojenci a batolata. Nejčastěji vzniká dehydratace právě u rotavirových infekcí. Jak lékaři zdůrazňují, většinu dětských akutních průjmů lze zvládnout podáváním černého čaje, nesycené minerálky bez příchuti či perorálního rehydratačního roztoku. Množství tekutin závisí na věku dítěte – základní potřeba tekuin pro kojence je 150ml/kg/den, u batolat pak 100 –120ml/kg/den a s věkem dále klesá. U těžších dehydratací (při ztrátě tekutin a tedy i hmotnosti o 10 %) je nutné podávat infuzní léčbu.

Mateřské mléko, rýže, mrkev
Znovu zavedení výživy, tzv. realimentace závisí na věku dítěte. U kojenců živených mateřským mlékem se kojení nepřerušuje; před kojením je možné podat u dětí do půl roku věku malé množství rýžového odvaru, nad půl roku věku pak mrkvový či rýžový odvar. U kojenců živených uměle začínáme odvary a postupně zařazujeme mléko, které dítě pilo před onemocněním. U rotavirové infekce je vhodné použít mléko s nízkou laktózou vzhledem ke špatnému vstřebávání laktózy při nedostatku trávicích enzymů. U starších kojenců lze podat rohlíky, banány, nastrouhaná jablka, bramborovou či rýžovou kaši a zeleninovou polévku. Podobná dieta s omezením tuků a mléčných výrobků se doporučuje i u starších dětí a dospělých.

Pokud je třeba sáhnout po léku, doporučují lékaři tzv. adsorbencia (aktivní uhlí, diosmectit) a probiotika, především laktobacily (8, 9, 10, 11, 12). Z řady přípravků dostupných na trhu je třeba vybrat ty, které obsahují dostatečné množství živých bakterií. Dobré zkušenosti mají odborníci i s kvasinkou Saccharomyces boulardii. V poslední době se začíná více uplatňovat i antisekretorikum racecadotril. Naopak použití antimotilik je u dětí zcela nevhodné. Antibiotika jsou podávána jen u dětí s těžkým průběhem bakteriálních průjmů, zejména salmonelóz, méně často kampylobakterióz. Jak ale odborníci zdůrazňují, antibiotika se podávají jen v indikovaných případech, neměla by být podávána naslepo vzhledem k možnosti vedlejších účinků, případně vzniku postantibiotické kolitidy.

Prevence je na místě
Proti rotavirovým infekcím lze děti již od roku 2006 očkovat. Na trhu jsou dvě vakcíny doporučované evropskými pediatrickými společnostmi i WHO. Jedná se o pentavalentní a monovalentní vakcínu. Obě vakcíny se podávají ústy, jsou velmi dobře snášeny a mají minimum vedlejších účinků. První dávka musí být podána již mezi 6.–12. týdnem života, kompletní očkování musí být dokončeno do 24. resp. 32. týdne života.

 

V případě přetrvávajících potíží se neváhejte objednat k lékaři přes naše callcentrum, na tel: +420235360133.

Články a novinky

Novinka

Podzim je tady. Buďte v plné síle

Článek

Canadian Medical partnerem výstavy a nové knihy Alžběty Jungrové

Novinka

Canadian Medical partnerem 60. ročníku MFF KV

Novinka

Operace křečových žil

Novinka

Naučte se, jak správně poskytnout první pomoc svému dítěti

Novinka

Změna obchodních podmínek pro individuální klienty Canadian Medical

Novinka

VARIXIO – moderní metoda pěnové skleroterapie

Novinka

Upozornění: hantavirus Andes

Novinka

Moderní léčba žilních onemocnění